Smečka z Bagdádu

Během bombardování Iráku Američany v dubnu roku 2003 utekla z bagdádské zoologické zahrady smečka vyhladovělých lvů. Plná zmatku se toulala ulicemi města, až je zastřelila americká vojenská hlídka. Tento skutečný příběh posloužil scénáristovi Brianovi Vaughanovi jako základ jeho prvního románu v obrazech o skutečné ceně svobody.

Smečka lvů se dostane ze zajetí a postupně odhaluje pravidla nového, pro ně nepoznaného světa. Smečka není jednotná v názoru na nově vzniklou situaci. Lvice Núr si touží vydobýt svobodu vlastní silou, jejím protipólem je stará poloslepá Safa, pro kterou je její pohodlí důležitější, než volnost. Smečku doplňují samec Zill, pragmatický, pohodlný bojovník a mladý lvíček Ali, jediný z celé smečky narozený v zajetí.

Jak citlivé a aktuální téma kniha zpracovává lze dokumentovat tím, že přes nadšené reakce čtenářů i renomovaných kritiků nebyla nominována na žádnou z prestižních comicsových cen. Přesto se Smečka z Bagdádu v USA mnohokrát dotiskovala a ve světě vyšla v mnoha jazykových mutacích.

Oceněny nebyly ani kresby výtvarníka Nika Henrichona, patřící k tomu nejkvalitnějšímu, co lze v současné comicsové tvorbě vidět. Zvířata v jeho podání dokážou přesně vyjádřit své pocity i myšlenky a prostředí Bagdádu působí velice autenticky. Detailní akce střídají panoramatické dvoustrany a chvílemi se zdá, jakoby ze stránek oslepovalo ostré irácké slunce a vystupoval pouštní prach.

Oběma autorům s autentičností pomáhali blogeři z Iráku, vojenští fotografové i američtí vojáci.

Smečka z Bagdádu je teprve druhým comicsem Niko Henrichona.

Scenárista Brian K. Vaughan před Smečkou z Bagdádu psal pouze rozmáchlé sešitové série. Na kritiku ze strany kolegů scenáristů, že nedovede napsat krátký uzavřený příběh, odpověděl právě Smečkou z Bagdádu a byla to odpověď ve všech ohledech povedená.

O českou verzi se bravurně postaral Jan Kantůrek, který pro české čtenáře objevil Conana, spisovatele R. E. Howarda a překládá dílo Terryho Pratchetta.